Tradiční medicína Jižní Ameriky je stále živá a aktuální, je obohacována o nové poznatky, které rozšiřují léčebné prostředky léčitele. Zejména v oblastech, kde je nedostatek financí, představuje tradiční medicína dostupnou formu pomoci i prevence. Tradiční léčitelství má pro své uživatele i duchovní rozměr. Léčitelé využívají k léčbě tradiční postupy a využívají materiál, který je dostupný v jejich blízkosti.

K výraznému útlumu a odmítání tradiční medicíny jižní Ameriky došlo s příchodem prvních evropských kolonizátorů. Postupem času však léčitelé do svých léčitelských praktik zahrnuli také symboly křesťanství (vzývání Krista, Panny Marie a jiných světců) spolu s odkazy na andskou kozmologii – např. vzývání duchů hor. V severním Peru je ke stanovení diagnózy využíváno i hlodavců – morčat. Obřady jsou často doprovázené zpěvem.

Ústředním motivem tradiční medicíny Jižní Ameriky je šamanizmus. Slovo šaman je pravděpodobně odvozeno z jazyka Tunguzů na východní Sibiři a znamenalo „ten (ta), kdo ví“. Toto slovo označovalo specialistu, který se dokáže přivést do stavu změněného vědomí, extáze, kdy je schopen komunikovat s vyšší silou. Znalosti šamana se opírají o znalost léčivých účinků rostlin a zvířat, masáží atd. Šamani musí projít procesem iniciace pod vedením učitele a tento výcvik může trvat i několik let. Prožitek zasvěcení však není jediným požadavkem na to, aby se člověk mohl stát šamanem. Je nutné, aby také dokázal své poznání využít a aby se dokázal přiměřeně či nadprůměrně zapojit do každodenního života. Toto kritérium odlišuje šamana od duševně nemocného. Skuteční šamani se dokáží do holotropních stavů dostávat z vlastní vůle, řízeným způsobem a za konkrétním účelem, jako je například léčba, mimosmyslové vnímání anebo zkoumání jiných dimenzí reality. Jsou považování za pro-středníky mezi světem reálným a světem nadpřirozených sil.

V Jižní Americe jsou označování nejčastěji jako curanderos. Iniciovaní šamani si nejsou rovni svými schopnostmi a nevyužívají k léčení stejné praktiky. Curanderos se mezi sebou liší např. podle rostliny, kterou používají jako hlavní – např. camalonquero – používající rostlinu tevécie peruánská – tevécia peruánska (Thevetia peruviana (Pers.) K. Shum, Apocynaceae), tabaquero – využívající k léčbě zejména tabák virginský – tabak virgínsky (Nicotiana tabacum L., Solanaceae), ayahuasquero – využívající ayahuasku (Banisteriopsis caapi Spruce ex Griseb, Malphigiaceae), toeros – využívající durman neškodný (Datura innoxia Miller, Solanaceae) nebo cmalongueros – využívající kulčibu – strychnínovník  (Strychnos spp., Loganiaceae) aj.

Nejdůležitějším posláním šamana je léčení, ale věnuje se také hledání ztracených věcí, předpovídá budoucnost, zaklíná, ochraňuje apod. Tradiční medicína Jižní Ameriky využívá k diagnostice a léčbě nemocí lokální rostlinné zdroje. Tyto rostliny jsou v pojetí amazonského šamanizmu chápány jako „duchové – učitelé“ a je jim přisuzována schopnost „učit“ osoby, které je užívají, zejména prostřednictvím změněných stavů vědomí. To, co rostliny dotyčné osobě odhalí a ukáží, není odchýlením z reality, nýbrž skutečností, která je ve stavu běžného vědomí skrytá a k jejímuž pozorování je třeba stav vědomí rozšířit. Někteří vědci v této souvislosti hovoří o novém propojení levé a pravé mozkové hemisféry.

Společným základem léčitelských praktik je užívání halucinogenů v praxi místních léčitelů. Téměř 500 let trvalo potlačování tradičních léčebných praktik vlivem církve, státních institucí, západní medicíny, přesto zůstalo užívání halucinogenů základem léčebných rituálů místních léčitelů. Během užití halucinogenních rostlin curandero dosáhne změněných stavů vědomí a v tomto šamanistickém tranzu diagnostikuje nemoci a předepisuje léčivé přípravky.

Použití rostlin ovlivňujících vědomí (léčivé rostliny s psychotropním potenciálem) je přísně vyhrazeno pro curanderos. Jejich použití nezasvěcenými by mohlo vyústit v závažnou poruchu. Toto striktní vymezení je ovšem v současné době porušováno. Za psychotropním efektem vyjíždí do oblasti Jižní Ameriky mnoho turistů (tzv. drogová turistika) s různou motivací.

Klíčovou rostlinou v andské lidové medicíně je kaktus „San Pedro“, trichocereus (Trichocereus peruvianus Britton & Rose, Tri-chocereus pachanoi Britton & Rose), Cactaceae.

...

PharmDr. D. Jankovská, Ph.D.


You-Tube kanál Herby

Kanál Herby