Rod Echinacea zahrnuje asi deset druhů, všechny mají původ v Severní Americe a patří mezi tradiční léčivé rostliny původními obyvateli používané především při nachlazení, bolestech zubů a proti únavě. Nejvýznamnější z hlediska délky kultivace jako okrasné a léčivé rostliny je druh Echinacea purpurea.

Do Evropy byl tento druh introdukován v 18. století nejprve jako okrasná rostlina pod synonymním názvem Rudbeckia purpurea. Na rozdíl od rodu Rudbeckia (třapatka) jsou na květním úboru Echinacea přítomny plevky (drobné listeny) delší než trubkovité květy a jsou na lůžku dlouho vytrvávající. Právě vzhled tuhých a tmavých plevek je důvodem pro vědecké jméno vycházející z řeckého echínos ‒ ježek. České pojmenování třapatkovka je navrženo a používáno V. Větvičkou, nahrazuje původní národní jméno třapatka.

Echinacea purpurea (třapatkovka nachová – echinacea purpurová) je vytrvalá bylina se vzpřímeným růstem, v době kvetení (červenec až srpen) vysoká 0,9 ‒ 1,2 m. Kořeny jsou bohatě větvené, na povrchu hnědé. Spodní listy jsou vejčité až vejčitě kopinaté se zubatým nebo pilovitým okrajem, někdy jsou celokrajné, špičaté, dlouhé až 30 cm, na bázi většinou zaokrouhlené až srdčité. Lodyžní listy jsou menší, střídavé, téměř přisedlé, kopinaté. Květy jsou uspořádány v koncovém úboru, jazykovité květy jsou odstálé až zahnuté, 40 ‒ 80 mm dlouhé, purpurové, ale i bílé, růžové. Trubkovité květy jsou nazelenalé, zelenorůžové, ale i purpurové až hnědočervené. Plodem je 4 ‒ 6 mm dlouhá nažka bez chmýru, v horní části s nepravidelným zubatým lemem.

...

Doc. Ing. J. Neugebauerová, Ph.D., Ing. M. Šinko