Lesní jahody, správně jahodník obecný (Fragaria vesca L., Rosaceae), můžete najít na slunných místech na okrajích lesů, pasekách, mezích či kolem cest. Původně se vyskytoval v Evropě a ve východní části severní Afriky, postupně se rozšířil do dalších částí světa. Jeho název je odvozen z latinského fragum (jahoda) a fragro (voním).

Jahodník má adstringentní, diuretické a projímavé účinky. Pro léčebné účely se sbírají mladé listy, kořeny a zralé plody. Z listů se připravuje čaj, který pomáhá při látkové výměně, při katarech žaludku a střev, při zánětech močových cest a hemoroidech. V lidovém léčitelství se listy využívaly proti průjmům, lodyhy se přikládaly na rány, šťáva z jahodníku se užívala i při epidemiích tyfu. V dnešní době se využívají listy při průjmových onemocněních a při poruchách zažívání. Podporuje vylučování moči při revmatizmu, dně a artritidě. Rozmačkané čerstvé plody jahodníku jsou i kozmetickým prostředkem k zesvětlení pleti, pomohou i při spáleninách od slunce, posilují játra. Mezi účinné složky jahodníku patří taniny, sliz, kyseliny, minerály, vitamíny, sacharidy a salicyláty. Čerstvé plody obsahují sacharidy (fruktózu a glukózu), kyselinu citronovou a kyselinu  jablečnou, pektiny, třísloviny, flavonoidy, vitamíny skupiny B a vitamín C, karoten, silice, aromatické estery, soli fosforu a mikroprvky železo, měď, chrom a mangan. Listy obsahují třísloviny, vitamín C, stopy alkaloidů, glykozid fragarin, flavonoidy aj. Kulturní kříženci jahodníku s velkými plody jsou pro léčivé účely bez významu, ale o to častěji bývají poškozovány původci chorob a škůdci. Volně rostoucí plané druhy jahodníku tolik chorobami netrpí.

Choroby jahodníku

K nejnápadnějším patří listové skvrnitosti, jejichž původcem jsou houby Mycosphaerella fragariae, původce bílé listové skvrnitosti a Diplocarpon earliana, vyvolávající fialovou listovou skvrnitost. Při bílé skvrnitosti se na listech objevují drobné, kulaté skvrny se světlým bílým středem, které jsou lemovány nápadným karmínovým, hnědým až černým lemem. U silně napadených rostlin se tvoří skvrny i na řapících, květních stopkách či kališních lístcích, výjimečně i plodech. Při napadení původci fialové skvrnitosti se na čepelích listů objevují drobné, nepravidelné, hnědočervené až fialové skvrny, jejich středy ale nevybělují. Výskyt obou hub podporuje vlhké počasí, přezimují v infikovaných částech jahodníku. Skvrnitosti listů mohou vyvolat i houby Gnomonia comari, Colletotrichum acutatum, Alternaria alternata či Botrytis cinerea. B. cinerea je známější pod starším označením plíseň šedá.

...

Doc. Ing. I. Šafránková, Ph.D.