Břečťan popínavý (Hedera helix L., Araliaceae) je stálezelená vytrvalá popínavá rostlina, vysazovaná především k pokrytí povrchu půdy či ozelenění fasád. V současné době je rozšířený na celé severní polokouli, zavlečen byl i do Austrálie a Jižní Ameriky, avšak původním místem výskytu byla Evropa, jihozápadní Azie a severní Afrika. Jeho název je odvozen z řečtiny hedera = sedátko, přisedá na podklad a helissó = vinu se.

Ve starověkém Řecku byli věncem z břečťanu korunováni vítězové atletických závodů, v antice byl symbolem nevázaného života, veselosti a opilství, ve starém Římě věřili, že věnce z břečťanu zabrání opilosti, ve Velké Británii se keře nebo sloupy zabalené do břečťanu tradičně používají k označení taveren. Popínající se břečťan je symbolem lásky a přátelství, ve středověké křesťanské symbolice byl považován za symbol věčného život duše po smrti těla. V současné době se využívá především pro zahradnické účely a vyšlechtěny jsou kultivary s barevnými, panašovanými a různě tvarovanými či velkými čepelemi.

Pro léčivé účely jsou využívány listy z nekvetoucích výhonů, případně čerstvé nezdřevnatělé výhony. Obsahuje triterpenové saponiny (hederakosid C), flavonoidy, polyiny aj. Přípravky jsou využívány na podporu vykašlávání, při katarech cest dýchacích a onemocnění průdušek. V lidovém léčitelství byl využíván při parazitických onemocněních kůže a revmatických potížích. Homeopatické přípravky při onemocnění cest dýchacích, zažívacího ústrojí, hyperfunkci štítné žlázy, revmatických a nervových bolestech.

Břečťan mohou napadat četné patogeny a škůdci, např. Colletotrichum, Rhizoctonia, Pythium,  Nectria, Mycosphaerella, Alternaria aj., ze škůdců především svilušky (Tetranychus), třásněnky (Dendrothrips, Eupoecilia, Kissophagus), štítenky (Coccus, Filippia) aj.

...

Doc. Ing. I. Šafránková, Ph.D.